Něco málo o tom, jak začít včelařit
Jak začít včelařit
Včelařské řemeslo je odpradávna velmi uznávaným odvětvím lidské činnosti, protože přináší užitek na mnoha úrovních. Pro většinu z nás je to především chov včel za účelem získávání sladkého medu. Není to však pouze med, co nám včely poskytují. Díky včelímu společenství se lidé naučili používat také včelí vosk, pyl, propolis, mateří kašičku či včelí jed. Každý z těchto včelích produktů si našel nezastupitelné místo v lidském životě. Kdo z nás by si dokázal představit například Vánoce bez svíček ze včelího vosku ? Med, propolis, pyl či mateří kašička se používají jako výživné doplňky stravy, které posilují lidské zdraví. V neposlední řadě bychom většinu výše zmiňovaných včelích produktů našli i v kosmetickém průmyslu a mnoha dalších odvětvích.
Nejsou to však pouze včelí produkty, které nám včely svým působením dodávají. Význam jejich nikdy nekončící práce je mnohem hlubší. Včely v přírodě působí takřka na všechny rostliny, díky jejich opylení se mohou rozmnožovat. Význam včel je tak mnohem důležitější pro přírodu než pro nás. Bez umělého chovu včel si dnes moderní zemědělství a sadařství nedokáže svoji práci představit. I proto je velmi nebezpečné, že počet chovaných včelstev v posledních dvaceti letech rapidně klesal a i dnes dochází spíše k úbytku včelařů. I když se díky práci mnoha lidí včelařské řemeslo neustále rozvíjí a modernizuje, staří včelaři odchází, a mladí nepřicházejí. Je tak potřeba působit veřejnou osvětu, ukázat, že včelaření není složitý ani na čas pracný koníček, který je určen takřka pro každého. Především v tom by tedy chtěli pomoci naše stránky, rádi bychom i Vám ukázali, že včelaření může být koníčkem právě pro Vás, díky kterému můžete být blíže přírodě, pozorovat její nikdy nekončící koloběh, díky čemuž si odnesete řadu zajímavých informací, zkušeností a v neposlední řadě také sladkou výslužku v podobě medu.
Několik slov o tom jak začít včelařit
Včelaření velice prospěšná a krásná záliba. Začít s včelařením je mnohem snazší než by se na první pohled mohlo zdát. Proto se začátku včelaření vůbec nebojte. Včelaření vypadá jako složitá věda, ale nebojte se, Postupně do problematiky proniknete a vše vám přijde snadné. Stačí jen nebát se žihadel a chuť učit se novým věcem.
Nejprve než začnete včelařit, zjistěte si, jak reagujete na včelí bodnutí. Alergie na včelí jed vám může včelaření dost zkomplikovat. Již desítky let se lidé snaží vyšlechtit co nejméně bodavá včelstva. Včelí bodnutí však nelze nejde vyloučit ani při použití všech ochranných pomůcek. Bolest i otok v místě včelího bodnutí, se dají snadno snést a časem si tělo na včelí jed vytvoří přirozenou imunitu. Bolest pak obvykle rychle ustoupí a otok se ani nevytvoří. Jako začínající včelař ještě neumíte včelstvo tak dobře ošetřovat proto je navíc riziko bodnutí větší. Doporučujeme použít alespoň klobouk, kuklu či včelařský závoj. Těmito pomůckami si ochráníte obličej a krk.
Nečekejte že se vám povede vše napoprvé. Začátky včelaření jako ostatně začátky u všeho jsou poměrně těžké. Včely vám totiž mohou uhynout. Počítejte s tím že i průměrný výnos medu se vás na začátek nemusí týkat. Prvních několik let včelaření je obvykle zkušebních a vy se jen učíte. Včelaření má nejlepší výsledky když se mu věnuje celá rodina. Včelař který se věnuje pouze svým včelám a zapomíná při tom na všechno ostatní, to jistě brzy pocítí.
Nejprve než začnete včelařit, zjistěte si, jak reagujete na včelí bodnutí. Alergie na včelí jed vám může včelaření dost zkomplikovat. Již desítky let se lidé snaží vyšlechtit co nejméně bodavá včelstva. Včelí bodnutí však nelze nejde vyloučit ani při použití všech ochranných pomůcek. Bolest i otok v místě včelího bodnutí, se dají snadno snést a časem si tělo na včelí jed vytvoří přirozenou imunitu. Bolest pak obvykle rychle ustoupí a otok se ani nevytvoří. Jako začínající včelař ještě neumíte včelstvo tak dobře ošetřovat proto je navíc riziko bodnutí větší. Doporučujeme použít alespoň klobouk, kuklu či včelařský závoj. Těmito pomůckami si ochráníte obličej a krk.
Nečekejte že se vám povede vše napoprvé. Začátky včelaření jako ostatně začátky u všeho jsou poměrně těžké. Včely vám totiž mohou uhynout. Počítejte s tím že i průměrný výnos medu se vás na začátek nemusí týkat. Prvních několik let včelaření je obvykle zkušebních a vy se jen učíte. Včelaření má nejlepší výsledky když se mu věnuje celá rodina. Včelař který se věnuje pouze svým včelám a zapomíná při tom na všechno ostatní, to jistě brzy pocítí.
Kde začít včelařit?
Před začátkem včelaření je také dobré rozmyslet si kam včely umístíme. Stanoviště včelstev ovlivňuje pak případné výnosy medu. Včelstva ale nemusíte dát přímo na vlastní zahradu. Bohatě vám postačí neobhospodařovaná louka, zanedbaná zahrada, větší pozemek zarostlý křovím někde na okraji lesa, nebo může jít přímo o kus lesa.
Kdy začít včelařit?
Kdy je nejvhodnější doba pro začátek včelaření? Jako u spousty jiných činností je nejlepší doba pro začátek včelaření na jaře nebo v létě. Nejlepší je jaro, jelikož začínající včelař si může se včelstvy prožit celý rok. Zažije si mnoho krásných chvil až uvidíte jak včelstvo rychle sílí a během léta se rozvijí, možná i nepříjemná překvapení, když se např. některé včelstvo vyrojí a roj uletí. Začátek létě nebo na podzim můžeme doporučit, pokud máte možnost sehnat si kvalitní silné včelstvo s mladou výkonnou matkou. Prožije si vývoj včelstva od zazimování až do vytváření zimního chomáče s posledními letovými dny. V zimě se nemusíte o včelstvo starat tak intenzivně, jako když si pořídíte včely zjara. Na podzim je totiž se včelami práce méně a v zimě není se včelstvem už vůbec žádná práce. Podzimní období končí odklizením krmítek a přípravou včelstva na blížící zimu, v posledních letech je podzim ve znamení boje proti varroáze. Pořídit si včelstva v zimě nemá moc smysl. Včely v zimě potřebuje klid a nemají se rušit.
Doporučujeme nákup kvalitních včelstev nebo oddělků. Není příliš vhodné aby budoucí včelař začínal s rojem. Je to sice pěkný zážitek když usazujeme první roj do úlu, je však pravděpodobné, že toto včelstvo se bude rojit i v příštích letech. Je pak nutné vyměnit matku. Rojivost je obvykle spojena i s bodavostí. Nejlepší pro začátek včelaření je tedy jaro a léto. Pokud je zrovna zima, pak doporučujeme pustit se do prohlubování teoretických znalostí. Kupte si tedy nějakou pěknou včelařskou literaturu.
Doporučujeme nákup kvalitních včelstev nebo oddělků. Není příliš vhodné aby budoucí včelař začínal s rojem. Je to sice pěkný zážitek když usazujeme první roj do úlu, je však pravděpodobné, že toto včelstvo se bude rojit i v příštích letech. Je pak nutné vyměnit matku. Rojivost je obvykle spojena i s bodavostí. Nejlepší pro začátek včelaření je tedy jaro a léto. Pokud je zrovna zima, pak doporučujeme pustit se do prohlubování teoretických znalostí. Kupte si tedy nějakou pěknou včelařskou literaturu.
S jakým počtem včelstev začít včelařit?
Optimální počet včelstev pro začátek včelaření je cca 5. Začínající včelař, který si pro začátek nakoupí mnoho včelstev, riskuje že mu do konce roku uhynou, jelikož péči o ně nezvládne. Na druhou stranu, pořídí-li si začátečních pouze jedno včelstvo, riskuje že včelstvo bude příliš rušit a svou horlivostí ho též zahubí. Přilišná nebo naopak nedostatečná péče, včelám škodí. Pro včelstvo neexistuje nic horšího, než když je každou chvíli otvíráme a tím narušujeme celkovou harmonii a klid v úle. Začínající včelař by si měl tedy pořídit cca 5 až 7 včelstev. Poté už je velice nepravděpodobné, že by včelstva hromadně uhynula. Uhyne-li vám některé včelstvo, pak máte možnost se vyvarovat předchozích chyb. Doporučujeme aby jste si našlo ve vašem okolí moderního a zkušeného včelaře, který je ochoten vám na začátek pomoci.
Které včelí úly zvolit pro začátek včelaření?
Volba typu včelího úlu a rámkové míry není nijak komplikovaná záležitost. Není nutné nad tím moc přemýšlet a nějak komplikovaně úlovou otázku řešit.. Doporučujeme vám uteplené nástavkové úly univerzální rámkové míry 39 x 24 cm. Včelařské prodejny a truhlárny nabízí mnoho typů úlů a rámkových měr. Doporučujeme jednoznačně moderní a jednoduché nástavkové úly přístupné shora, s většími rámky. Každý včelař vám bude nejspíš doporučovat jiný typ úlu a jinou rámkovou míru. V ČR je nejpoužívanější 39 x 24 a pro komerční včelaření pak Lnagstroth jenž je nejrozšířenější ve světe. Přesto mnoho včelařů ještě včelaří kde v čem a otázka včelích úlů stále vyvolává bouřlivé debaty.
Jaké včelařské potřeby a vybavení budete pro začátek potřebovat?
Nezapomeňte si na začátek pořídit včelařský klobouk, rukavice a včelařskou kombinézu. Začínat včelařit bez včelařského klobouku, kukly či závoje by nebylo rozumné. Začínající včelař nemá zkušenosti, jak se úspěšně bránit a vyvarovat bodnutím do hlavy a obličeje. Včelařské rukavice chrání sice ruce, ale je to na úkor jemnosti práce a citu. Kdo nemá přecitlivělou kůži nebo není alergický na bodnutí, měl by si zvyknout pracovat bez rukavic. Včelařská kombinéza má na rukávech a nohavicích stahovací gumový proužek, látka tam přiléhá těsně na kůži, takže včely nemohou vniknout do rukávů a nohavic.
Budete potřebovat i včelařský dýmák, včely totiž berou každé otevření úlu jako vyrušení, proti kterému je třeba se bránit. Nebodavé včely nejdříve svými těly ihned pokryjí všechny otvory a uličky mezi plásty, tím se snaží zabránit i úniku tepla. Při uchopení rámku za této situace nic zvláštního, že se včely shluknou a že občas některá z nich napadne včelařovu ruku. Proto na včely použijte kouř z dýmáku. Včely se poté snaží utéci do méně zakouřených prostor v úlu a plástových uličkách. Jedna vydatná dávka kouře stačí. Příliš intenzivním zakouřením dosáhneme pravého opaku. Mírné včely začnou útočit, včely vyháníme z plástů, případně i z úlu. K přípravě kouře se používá mnoho materiálů. Kromě dýmkového tabáku to může být dubová práchnivina, smrkové nebo jedlové jehličí, sušený řebříček nebo sláma. Budete potřebovat i nějaký rozpěrák na uvolňování přitmelených rámků, ale i na odstraňování voskových a plástových přístavků z rámků a stěn úlu.
Budete potřebovat i včelařský dýmák, včely totiž berou každé otevření úlu jako vyrušení, proti kterému je třeba se bránit. Nebodavé včely nejdříve svými těly ihned pokryjí všechny otvory a uličky mezi plásty, tím se snaží zabránit i úniku tepla. Při uchopení rámku za této situace nic zvláštního, že se včely shluknou a že občas některá z nich napadne včelařovu ruku. Proto na včely použijte kouř z dýmáku. Včely se poté snaží utéci do méně zakouřených prostor v úlu a plástových uličkách. Jedna vydatná dávka kouře stačí. Příliš intenzivním zakouřením dosáhneme pravého opaku. Mírné včely začnou útočit, včely vyháníme z plástů, případně i z úlu. K přípravě kouře se používá mnoho materiálů. Kromě dýmkového tabáku to může být dubová práchnivina, smrkové nebo jedlové jehličí, sušený řebříček nebo sláma. Budete potřebovat i nějaký rozpěrák na uvolňování přitmelených rámků, ale i na odstraňování voskových a plástových přístavků z rámků a stěn úlu.
Jaké včelařské potřeby pro začátek včelařeni s pěti včelstvy?
Záměrně jsme vybírali pouze nejlevnější a nejnutnější včelařské potřeby. Pokud vás finance nijak neomezují a nemáte napjatý rozpočet, můžete si toho na začátek nakoupit mnohem více. Nejnutnější vybavení a pomůcky pro 5 včelstev:
- 5 x včelí úl r.m. 39 x 24 palubkový, zateplený 1 až 3 nástavky.
- Příslušné rámkové přířezy nebo včelařské rámky - 165 kusů. K rámkům jen přidáte mezerníky a nadrátkujete si je. Nádrátkované rámky s mezerníky je nutné osadit mezistěnami. To je k úlům téměř vše. Samozřejmě se vám hodí podložka na měl, strůpková fólie a mateří mřížka. Dále pak rojáček (roják), smyk a rojochyt ke snímání rojů.
- Z ochranných pomůcek je to tedy klobouk se závojem, nebo kukla. Včelařská kombinéza, nebo blůza a včelařské rukavice.
- Základní včelařské potřeby jsou: Včelařský dýmák - velký, kleště na vyjmutí rámků, smetáček a rozpěrák.
- Na vytáčení medu a medobraní potřebujete odvíčkovací vidličku, cedník na med (dvojitý) a medomet. Medomet není na začátek hned potřeba nový. Můžete si koupit bazarový, či si ho jen zapůjčit.
Tím by měl být seznam kompletní a vy se můžete bez obav pustit do včelaření. Včelaření je krásný koníček a rozhodně se nemáte čeho bát. Začít včelařit je snadnější než se může zdát. Na závěr doporučujeme aby jste si pročetli nějakou odbornou včelařskou literaturu.
Opylení a role včely v něm
Kdybychom chtěli vybrat nějakého živočicha, který je nejvíce prospěšným svou činností nejen člověku, ale také jiné zvěři a dokonce květeně, můžeme hrdě prohlásit, že tímto tvorem je jednoznačně včela. Včela nejen, že nám vyrábí med a je fascinující svým společenstvím, dorozumíváním a stavbou úlů, ale hlavně má na starosti opylování rostlin.
Začíná to na jaře, či časně z léta, kdy včely po zimě vylétnou ven a začnou hledat potravu. Tou je pro ně převážně sladký nektar z květů rostlin. Květiny, ale třeba také stromy a keře, obiloviny a různé trávy nektar produkují fakticky jen jako lákadlo pro opylovače. Opylovačem na našem území rozumíme hlavně včely, pak třeba také čmeláky a další blanokřídlé, motýly. Ti jdou do květů rostlin hlavně pro nektar a jako vedlejší produkt se na ně přilepí pyl z květů, a jakmile opylovač usedne na květ další, může dojít k opylení.
Nyní k samotnému opylení: jedná se o proces, kterým označujeme oplození rostlin. To je pro většinu rostlin klíčové pro jejich rozmnožování a tedy i přežití. A když vyjmenujeme pár základních plodin, které by se bez včel jako opylovačů neobešly, rychle pochopíte důležitost včel. Včely se totiž podílejí na opylování hlavně u hospodářských plodin, jakými jsou ovocné stromy (jabloně, hrušky, švestky) obiloviny či další krmné rostliny. Tím pádem je člověk na včelách závislý, byť nepřímo.
Květiny, které se rozmnožují pohlavně, tedy opylením a nestačí jim opylení pomocí větru, nazýváme hmyzosnubné. A jsou to včely, které jsou tím nejuniverzálnějším, nejvýkonnějším a nejrozšířenějším hráčem v opylování nejrůznějších rostlin. Včely jsou ideálně velké, lehké atd. Například čmelák má smůlu v tom, že je příliš velký, těžký a široký na to, aby se dostal k nektaru a pylu většiny květin. Motýl na to zase nemá dostatek sil a není jich mnoho, aby působil nějak plošně. Na jejich obranu však nutno říci, že motýli a čmeláci mají nejdelší sosáčky, takže dokážou opylit i květiny, které včely zkrátka nesvedou.
Rozdíly nakonec můžeme vidět i mezi včelami samotnými. Krásným příkladem je vojtěška, což je krmná plodina. V Čechách a na Moravě je nejrozšířenější včelou kraňka (Apis Mellifera Carnika), ta se této květině však vyhýbá, i když je silně nektarová. Ví totiž, že svým sosáčkem nedokáže proniknout květenstvím vojtěšky. Blizny a pestíky této rostliny jsou uskupeny do mechanismu, který se po sebemenším doteku uvolní a včelu udeří velkou silou. Jiná včela, včela samotářka čalounice mateřídoušková, si však vytvořila vlastní způsob, jak se k nektaru dostat a tím dovede vojtěšku i opylit.
Začíná to na jaře, či časně z léta, kdy včely po zimě vylétnou ven a začnou hledat potravu. Tou je pro ně převážně sladký nektar z květů rostlin. Květiny, ale třeba také stromy a keře, obiloviny a různé trávy nektar produkují fakticky jen jako lákadlo pro opylovače. Opylovačem na našem území rozumíme hlavně včely, pak třeba také čmeláky a další blanokřídlé, motýly. Ti jdou do květů rostlin hlavně pro nektar a jako vedlejší produkt se na ně přilepí pyl z květů, a jakmile opylovač usedne na květ další, může dojít k opylení.
Nyní k samotnému opylení: jedná se o proces, kterým označujeme oplození rostlin. To je pro většinu rostlin klíčové pro jejich rozmnožování a tedy i přežití. A když vyjmenujeme pár základních plodin, které by se bez včel jako opylovačů neobešly, rychle pochopíte důležitost včel. Včely se totiž podílejí na opylování hlavně u hospodářských plodin, jakými jsou ovocné stromy (jabloně, hrušky, švestky) obiloviny či další krmné rostliny. Tím pádem je člověk na včelách závislý, byť nepřímo.
Květiny, které se rozmnožují pohlavně, tedy opylením a nestačí jim opylení pomocí větru, nazýváme hmyzosnubné. A jsou to včely, které jsou tím nejuniverzálnějším, nejvýkonnějším a nejrozšířenějším hráčem v opylování nejrůznějších rostlin. Včely jsou ideálně velké, lehké atd. Například čmelák má smůlu v tom, že je příliš velký, těžký a široký na to, aby se dostal k nektaru a pylu většiny květin. Motýl na to zase nemá dostatek sil a není jich mnoho, aby působil nějak plošně. Na jejich obranu však nutno říci, že motýli a čmeláci mají nejdelší sosáčky, takže dokážou opylit i květiny, které včely zkrátka nesvedou.
Rozdíly nakonec můžeme vidět i mezi včelami samotnými. Krásným příkladem je vojtěška, což je krmná plodina. V Čechách a na Moravě je nejrozšířenější včelou kraňka (Apis Mellifera Carnika), ta se této květině však vyhýbá, i když je silně nektarová. Ví totiž, že svým sosáčkem nedokáže proniknout květenstvím vojtěšky. Blizny a pestíky této rostliny jsou uskupeny do mechanismu, který se po sebemenším doteku uvolní a včelu udeří velkou silou. Jiná včela, včela samotářka čalounice mateřídoušková, si však vytvořila vlastní způsob, jak se k nektaru dostat a tím dovede vojtěšku i opylit.