Každý chce být zdráv, mnozí se pídí po biopotravinách, ale málo kdo ví, že ve střední Evropě, kromě medu, již prakticky neexistuje nic vyloženě přírodního, tedy jak je moderní říkat BIO. To je jeden z důvodů, proč včelí med byl, je a snad i bude velice ceněn pro svůj přirozený přírodní původ. Med není obyčejné sladidlo, jeho hodnotu pro lidské zdraví lze přirovnat k malé, přírodní, dobře zásobené lékárně. Co činí med tak výjimečným?

Je to proces, kterým med vzniká. Již v nektaru, který včely sbírají z květů jsou obsaženy velice aktivní složky. Jejich složení pak odpovídá spektru rostlin, které včela navštívila. Včela, která sebere kapku nektaru z květů, během letu nektar částečně zahustí a přidá do něj produkty svých žláz. V úlu předá tuto kapku další, mladší úlové včele a proces zahuštění a obohacení o další biologicky aktivní látky se opakuje. Ještě mladší včela pak konečně přenese onu kapku nektaru, teď již zpracovanou do podoby medu, do buňky plástu. Když je buňka plná, včely přidají na povrch medu ještě další výměsky svých žláz, které obsahují protiplísňové a protibakteriální látky, v podstatě přírodní antibiotika, a buňku uzavřou takzvaným víčkem. Pokud jsou buňky plástu uzavřeny víčky, je med prakticky hotový a včelař může med včelám odebrat, tak, jak je vidět na přiloženém obrázku. Hotový, včelaři říkají zralý med, obsahuje maximálně 20% vody a proto, byť plný cukrů, nekvasí.

Z cukrů obsahuje velice snadno organismem zužitkovatelnou fruktózu (hroznový cukr) a glukózu (ovocný cukr), které představují pohotovou zásobu energie (glukóza se např. podává pacientům v infuzích). Sacharózu, tedy cukr, který běžně máme v cukřence, včelí med obsahuje minimálně. Nektar a pyl rostlin je v medu zdrojem bílkovin, minerálů, vitamínů, přírodních barviv a aromatických látek. Z minerálů dominují ty, které jsou pro zdraví člověka nepostradatelné, železo, draslík, fosfor, hořčík, mangan, selen, zinek či vápník. Z vitamínů je to celá řada složek B komplexu (B1, B2, B6 a B12) a vitamíny A, C, D, E. Ze žláz včel je v medu nepřeberné množství enzymů, hormonů a regulátorů životně důležitých funkcí. Med obsahuje acetylcholin, adrenalin, peroxid vodíku a látky, které se nazývají defenzíny, což jsou bílkoviny se schopností smrtit bakterie a některé viry. Nutno podotknout, že všechny tyto vysoce aktivní a účinné složky jsou v medu přítomny v koncentracích, které nemají nepříznivé vedlejší účinky. Právě tato unikátní komplexní směs biologicky aktivních látek je odpovědná za výjimečnou hodnotu medu pro lidské zdraví.

V literatuře či na internetu je možné nalézt více než sto onemocnění a zdravotních poruch, jejichž průběh je možné konzumací medu zmírnit. Od klasických zánětů horních cest dýchacích, kdy již jedna lžička medu mírní nutkání ke kašli, přes onemocnění jater, žaludku, hojení poraněné kůže, omrzlin a proleženin, úpravu vysokého krevního tlaku, posílení srdce, pomáhá při nespavosti, depresích, migrénách či během rekonvalescence, až po povzbuzení obecných životních funkcí organismu. Mimochodem, med je považován za funkční afrodisiakum a někteří ho doporučují užívat i jako prevenci některých druhů rakoviny. Je však třeba říci, že tyto účinky má pouze med, se kterým je šetrně nakládáno.

Biologická hodnota medu je velice citlivá na zahřátí, oxidaci a obsah vody. Z tohoto důvodu je nutné s medem od samého začátku zacházet velice odpovědně. Proto jsou pro med nejvhodnější nástroje a nádoby z nerezu či skla. Pokud je nutno použít umělé hmoty, pak jen ty, které jsou určeny pro styk s potravinami. A dále obecně platí, že čím méně se s medem manipuluje, tím pro jeho hodnotu lépe. Proto je nejlepší okamžitě po vytočení med stáčet do spotřebního balení. No, a nejkratší cesta medu od jeho vytvoření včelami ke spotřebě je pak od včelaře přímo na váš stůl.

Včelaři často slýchají otázku, který med je nejlepší. Nutno říci, že pro zdraví jsou všechny medy vhodné, zvláště když víte, od koho med pochází a jak se s ním zacházelo. Podle původu se rozeznávají tři druhy medu, které se liší barvou a sklonem ke krystalizaci. Nejčasnější a dnes i nejhojnější je med květový, který včely sbírají z květů stromů a bylin a včelaři ho vytáčejí většinou koncem května či začátkem června. Květový med má světlou barvu, proto se mu říká i světlý med. Obsahuje pylová zrna, podle kterých se dá zjistit, z které oblasti med pochází. Díky vysoké energetické hodnotě je velice vhodný jako pohotový zdroj energie pro oslabené osoby. Květové medy jsou v našich podmínkách většinou sebrány z více rostlin, existují však i jednodruhové medy, např. akátový, lipový či pohankový. V čisté formě však je v našich podmínkách velice obtížné jednodruhové medy od včel získat. Květové medy mají díky vyššímu obsahu glukózy sklon k rychlé krystalizaci. Té se dá předejít tzv. pastováním.

Pastování medu je proces opakovaného promíchávání medu během krystalizace. Med získá konzistenci pasty a lépe se roztírá. Proces pastování se však musí provádět velice čistě, aby se do něho nezašlehaly mikroorganismy, prach či pachy z okolního prostředí. Ty med neobyčejně rychle přijímá. Nebojte se však krystalického medu, každý med dříve či později zkrystalizuje, je to jeho přirozená vlastnost. Krystalizace medu je totiž závislá na poměru glukózy a fruktózy, které obsahuje. Opatrné zahřátí zkrystalovaného medu na 50o C med opět ztekutí.

Dalším druhem medu je med medovicový, kterému se říká i lesní či tmavý. Jeho zdrojem jsou jehličnaté i listnaté stromy napadené mšicemi, červci, puklicemi a dalšími škůdci, kteří jako odpadní produkt svého polysacharidového metabolismu produkují medovici včelami sbíranou. Tento med včelaři získávají většinou na přelomu měsíců červen a červenec. Medovicový med je víceméně rarita střední Evropy. Aby ho totiž včely vyprodukovaly, musí být splněny minimálně tři podmínky. Předně medovici dokáže efektivně sbírat včela kraňská, která je výhradně zastoupena na území České republiky. Pak musí být na stromech dostatek škůdců, aby byli schopni vytvořit medovci. No a konečně musí být příznivé, vlhké počasí, nejlépe ranní rosa, aby medovice na listech neoschla a včely ji byly schopny sebrat.

Barva tohoto medu kolísá od červené, červenohnědé až po hnědou či zelenohnědou, podle toho z jakých stromů byla medovice sebrána. Na rozdíl od květových medů obsahuje medovicový med podstatné množství dextrinů, což jsou cukry vzniklé štěpením škrobu. Dextriny jsou přírodní látky, zcela neškodné a podílejí se na barevných efektech medovicových medů. Ve vodných roztocích tvoří gely. Udává se, že dextriny obsažené v medovicovém medu napomáhají regeneraci sliznic a z tohoto důvodu je medovicový med vhodný pro osoby s žaludečními či dvanácterníkovými vředy a pro osoby s poruchami funkce sliznice střeva. Na druhé straně některé z dextrinů jsou nestravitelné a snižují tak dietetickou hodnotu medovicových medů.

Třetím druhem medu je med smíšený, který stojí mezi oběma dominantními druhy. Je to směs květového a medovicového medu, kdy zastoupení druhů určuje i barvu medu smíšeného. Tento med je nejčastěji získáván při posledním vytáčení medu v červenci, kdy v naší oblasti dokvétají některé druhy rostlin, třeba jetely a občas se na některých druzích stromů objeví medovice. 

Takže pokud bych měl odpovědět na otázku, který med je nejlepší, musel bych po pravdě odpovědět, že ten, který vám nejvíce chutná. V každém případě ale ten, se kterým se moc nemanipulovalo, tedy med přímo od včelaře. Jistě každý z vás zná nějakého včelaře ve svém okolí. Vždyť na Nechanicku má včelaření dlouhou tradici. Včelařilo se tu od nepaměti a včelařský spolek pro Nechanice a okolí byl založen dokonce již 9. prosince 1888. Podle centrálních včelařských záznamů je sedmnáctým nejstarším včelařským spolkem v zemích koruny České. Včelařské korporace v Hradci Králové či Novém Bydžově byly založeny dokonce později. Nechanický spolek vedli přední a vážení občané města, mj. i JUDr. Josef Štolba, notář a spisovatel.

Čestným předsedou byl hrabě Jan Harrach. Již dva roky po založení bylo ve spolku evidováno 90 členů, včetně přespolních. Do regionu spolku spadalo a dosud spadá 26 obcí a pokrývá oblast vymezenou od Obědovic, přes Roudnici, Libčany, Těchlovice, Přím, Popovice, Suchou, Staré Nechanice, Budín, Zvíkov, Trnavu po Kratonohy. V současnosti působí na tomto území 68 včelařů obhospodařujících přibližně osm set včelstev. No a to je dostatečný počet včelstev na to, aby svojí produkcí stačily zásobit medem celý region a svojí opylovací schopností udržely místní rostlinný genofond. Práce včelařů a píle včel tak prospívá našemu zdraví nejen produkcí medu, ale také péčí o zachování zdravého životního prostředí. Dá se vlastně říci, že včelaření je jedna z mála činností člověka, která přírodu nedevastuje, ale prospívá ji. V tom je činnost včelařů nezastupitelná tak, jako má med nezastupitelné místo mezi čistými, zdravými přírodními potravinami.